Zajímavosti z poradny

Domácí násilí, týrání a Bachovy esence

Poslové světla mají různou tvář, i v podobě manželského trojúhelníku.

Je tu konečně tolik očekáváné jaro a já přicházím s několika novinkami. Poradna se opět otevírá, ale jinak, než tomu bylo doposud.

Pomohla jste mi překonat velmi těžké období, místy je sice stále zataženo ale někdy neuškodí zavřít se do sebe a snažit se číst- ne vše je jen tak jak se člověk cítí.
Opravdu jsem nevěřila že kapičky tolik věcí změní a ovlivní. Maminka bojovala devět let s rakovinou a 7.února svůj boj prohrála, už v prosinci jsme věděli co se nezadržitelně blíží. Troufám si tvrdit, že jen díky esencím nastal zlom kdy jsem byla schopná být mamince na blízku a své prožívání zvládnout, abych jí dala co nejvíce radosti a potěšení z pohledu na nás a našeho společně stráveného času. Zoloft jsem vysadila a i velmi těžké obdob,í kdy jsem se bála jak budu oporou dceři, když sama nebudu schopná vše zpracovat, proběhlo až neuvěřitelně hladce, semknutě a intuitivně, zvládla jsem bolest nás obou, ničím jí nepoutala a i když tu stále je a připomíná se, je to jen krásné vzpomínání a vyplavení emocí. Za tu dobu co jsem měla kapičky se změnilo mnohem víc- máme hotové testy na genetice, čekáme na výsledky a oběma maličkým andílkům děkuji- mělo to tak být a dnes už vím proč. Vím že někde čeká dušička, která si nás vybrala a čeká až jí dovolíme zůstat. Našla jsem si práci kde bych se mohla stát zástupnou vedoucí a dostat kancelářskou práci- ano nebaví mě, ale budu mít při ní volnější ruce na to kam bych chtěla zkusit popojít. Zjistila jsem si informace ve dvou kouzelných krámcích jak začít když si chci být sama svou paní a dávat. Postupně sepisuji, čekám na vhodné místo a čas- jsem si totiž jistá že všechno přijde tak jak má a v krocích které jsou už dány, jen je třeba si jich všimnout a věřit že tu nejsou náhodou, vše co přijde je tu buď pro to abychom to zvládli, nebo pro to abychom se poučili a využili získanou zkušenost. Pomohla jste a já Vám za to děkuji. A jsem si jistá že se to dobro někde odrazí a vrátí se.

RECENZE BACHOVÝCH ESENCÍ ♥
**tento příběh je velmi intimní, ale i přesto Míša šla se svou pravdou ven, aby pomohla i Vám ♥
Hezký sobotní večer, Sandři.
Podávám hlášení o průběhu mého "stavu" při kapání směsi :)
Asi po 4 dnech jsem cítila jakoby vnitřní chaos.
Poté mi do cesty přicházela různá zajímavá videa a informace odpovídající na mé vnitřní otázky.
Postupně mi vše dávalo smysl. Uskutečnil se i rozhovor s Pjerem La še´zem..
Pak jsem pochopila jednu zásadní věc, došla k uvědomění a od té doby se cítím jako bych se vznášela, vnitřně totálně klidná. Už 3 dny jsem se nedostala do situace, která by ve mě vyvolala křik. Nebo spíše, situace jsou pořád stejné, ale já zůstávám klidná.

Nevím, jestli si vzpomínáš, jak jsem ti psala o zneužití a o tom, jak se plácám a nevím co uvnitř mě mě nutí k tomu jendat tak agresivně a vztekle....

Stále jsem se zaměřovala na to zneužití, hledala, jak to přijmout. Já už to dávno přijala, odpustila, srovnala... ale stále jsem měla pocit, že něco není vyřešeno...
Pak mi došlo, že mě neranil ani tak ten zážitek samotný, který se mi přihodil. Ani rozvod rodičů. Ale vůbec jsem si neuvědomovala, možná nechtěla si uvědomit, že mě chyběla maminka. Já si nevybavím od mala až do 11 let přítomnost maminky, její obejmutí, oporu, ochranu... Prostě tam není.
Chyběla mi bezpodmínečná láska, proto jsem cítila tu prázdnotu, kterou jsem neuměla specifikovat.
Proto jsem jako malá stále krvácela z nosu, protože jsem tím vyjadřovala podvědomě, že potřebuji pozornost, máminu pozornost. Krvácela jsem tak často a hodně, že jsem musela být i hospitalizovaná, protože jsem ztratila vědomí....
Hlídala mě starší sestra. Vodila mne do školky, ze školky, pak mne hlídala do večera. Proto si maminku vůbec nevybavím... Možná s námi byla, o víkendech, ale já si to nepamatuji, nepamatuji si to proto, že jsem necítila její energii, její lásku. Ne tak často. Nebo nevím, proč v mých vzpomínkách není. VYbavuji si spíše chvíle, kdy jsem měla obrovský strach a toužila po její přítomnosti...ale ona tam nebyla...

A došla jsem k tomu, že právě proto se mi narodila dcera, ona mi tím neustálým voláním po pozornosti zrcadlí to moje malé vnitřní dítě, které touží po mateřské lásce. Po té bezpodmínečné lásce. Převládá u mne mužská energie.
Chci být zpět ženou, tou bohyní. Nevím jak, jediné co vím,že Mišce dávám lásku, přijetí, kterého mě se nedostalo a nebudu se k ní chovat tak, jak jsem zažívala já. Vím, že tohle je první krok na mé cestě k ženskosti. S maminkou mám hezký vztah. Necítím k ní sebemenší zlobu, výčitky nebo něco podobného. Miluji ji.
I vím, že jsem si tyto situace sama vybrala, zřejmě abych se naučila bezpodmínečné lásce...<3

Budu kapat dále, uvidíme kam mě to zavede.

Děkuji Míša