Ve vztahu se slabochem

Všichni se rodíme jako slabí a chybující lidé. Dál se však rozlišujeme na dva druhy. Jedni si své chyby uvědomují a napravují je, tudíž se zlepšují a zesilují. Stávají se silnými ne proto, že by žádné chyby nedělali, ale proto, že je dokážou nést a poučovat se z nich. Druzí chyby také dělají, ale snaží se je nevidět. Proto je dál opakují. Dál zůstávají nepoučenými a slabými. V životě není ostudou udělat chybu. Ale nepřiznat si ji.

1. Zbytečně odsuzuje.
Slabochovi nedojde, že když člověka soudí, nic se o něm nedozvídá. Silní lidé se i chybujícího člověka snaží pochopit, a pokud to pochopit nejde, snaží se alespoň přijmout to, že prochází vývojem a chybami, které ho jistě bolí, ale zároveň také posouvají. Silní lidé to dokážou mimochodem i proto, že to sami zažili. A ocenili, když je druhý neodsuzoval, ale naopak jim naslouchal. Odsuzovat znamená se druhému vzdalovat. Snažit se mu porozumět znamená hledat cestu k němu.

2. Pohrdá lidmi, kteří s ním nesouhlasí.
Kdybychom měli pohrdat každým, kdo je jiný než my, pohrdáme celým světem. A pokud nás zklame něčí jednání, potom jen proto, že sami neumíme přijmout odlišnost člověka – jeho právo na vlastní názor, byť by byl chybný. Silní lidé vědí, že jiný názor nikdy není horší nebo lepší, je prostě jen jiný. Je dán tím, čím člověk doposud prošel, čemu věří a kam směřuje. Takový názor je vždycky autentický a osobní.
Silní lidé pochopili, že v jiných pohledech je poklad, který oni sami nemají.

3. Zaměřuje se na nedostatky druhých.
Slaboch nikdy nezesílí mimo jiné proto, že se nesoustředí na sebe – své zlepšování. Drbe druhé, hřeje ho, že na nich vidí chyby, jenže to neznamená, že on je bez chyb. Silní lidé nejenže přijímají druhé i s jejich nedostatky, protože nikdo nejsme dokonalý, ale především se soustředí na sebe. A když už k někomu promlouvají, připomínají mu jeho přednosti, ne jeho slabiny. Podporují ho, protože dobře vědí, že jen tak zvedají člověka, který může posléze jednou zvednout i je.
Slabí lidé druhé nezvedají, nemají na to sílu. Silní lidé druhé rádi zvedají, protože díky tomu stále zesilují.

4. Pomlouvá partnera před okolím.
Slabí lidé vynášejí špinavé prádlo na veřejnost, protože ho nedokážou prát ve dvou. Nechtějí řešit, chtějí špinit. Vyhledávají společnost, která je polituje, ujistí, že "špatný je ten druhý". A vůbec jim nevadí, že ten, kdo je ujišťuje, nemá ponětí o konkrétním vztahu, natož o konkrétní osobě. Prostě účastnit se špinění ho baví.
Slabí lidé boří. Silní dokážou stavět. A především vědí, že není možné, aby si každý hrál na své písečku. Pak totiž dva lidé společný hrad nepostaví.

5. Svou přetíženost pořád nosí do vztahu.
"Mám bebíčko." "Šéf mi ublížil." "Zase si s něčím nevím rady." Každého to občas potká. Pak potřebujeme partnera, aby nás vyslechl, podpořil, vrátil na trať. Jako když skomírající monopost formule 1 potřebuje krátké doplnění paliva v boxech. Jenže není možné v těch boxech stát pořád. Pak se nikam nedojede.
Nikdo za nás nedokáže vyřešit naše problémy. Od toho jsme tu my. Partner máme proto, aby nám ve slabých chvílích připomněl maličkosti, které nám vrátí energii. Právě jeho odlišný pohled na věc nás dokáže osvěžit a posílit. Kdo ale přináší do vztahu permanentně jen svou slabost, ten vztah prostě oslabuje. A s ním i svého partnera, který je součástí vztahu a sám ho neutáhne.

6. Schovává jizvy, dokonce i před nejbližšími.
Zdá se to jako opačný přístup, a přesto škodí vztahu úplně stejně. Všichni totiž občas dostaneme od života najevo, že nejsme dokonalí. Složíme se. A tím můžeme oslabit vztah. Proto je důležité se svěřit, sdílet. Sdílená radost je dvojnásobná radost a sdílená starost je poloviční starost. Proto také partnera máme.
Silným lidem sdílení chvilkových slabostí nevadí. Vědí, že alespoň mohou být druhému prospěšní. Posiluje je to. Ano, slabost, o kterou se oba podělí, vlastně posílí jak oba partnery, tak vztah.
Proto mluvme o tom, co nás trápí a s čím bychom si sami neporadili. Tím spíše si připomeneme, jak důležitý pro nás partner je.

7. Myslí si, že všechno musí být snadné.
Ne, všechno, co za něco stojí, vyžaduje námahu. Každý úspěch v životě i dlouhodobý vztah. Slabí lidé námahu nezvládnou. Nedokážou dělat kompromisy, překonávat těžké časy, komunikovat o nejasnostech. Utíkají od problémů.
Silní jsou přesný opak. Vědí, že veškeré problémy ve vztahu jsou příležitostí k jeho zlepšení. Ale nemohou na to zůstat sami. Než být ve vztahu se slabochem, je vždy lepší být sám. I slabocha to může naučit, že úspěšné vztahy nepadají z nebe. Vytvářejí se. A rozhodně ne snadno.

8. Oplácí ve zlém.
Silný člověk dobře ví, že negativní činy vedou jen k negativním výsledkům. Z pomsty nikdy neplyne nic dobrého. Temnotu nelze vyhnat temnotou.
Proto se silní lidí snaží v temných chvílích spíše zažehnout světlo. Do okamžiků zklamání vnést lásku. Do prázdnoty nějaký pozitivní obsah.
Slabí lidé neumějí nalézt cestu z kruhu ven. Jsou jako čtenář, který čte stále dokola jeden list a odmítá načít novou kapitolu. Jeho příběh se tedy nemůže změnit.

9. Zůstává ve vztahu s někým, koho nenávidí.
Možná se usmíváte: Jak by někdo mohl být partnerem, když druhému závidí, nesnáší ho, ubližuje mu? Slabí potřebují hromosvod.
Silní lidé nezůstávají ve vztahu s někým, kdo je zraňuje, kdo jim otravuje život, kdo je nepodporuje. Vědí, že každé okolí nás ovlivňuje. Proto také silní lidé, kteří v takovém vztahu zůstanou déle, než by měli, slábnou.
Mimochodem, nic jiného ani slabý partner ve vztahu nechce – jen oslabit druhého. A mít vítězoslavný pocit, že na světě se má někdo hůř.

10. Vkládá do vztahu příliš obviňování.
Vraťte se, prosím, ještě jednou k tomu dialogu na začátku příběhu. Ty, Ty, Ty! Ty za to můžeš. Ty je nejčastější slovo slabocha. Za jeho výsledky v životě může vždycky někdo jiný, nikdy ne on.
Silný člověk je schopen podívat se do zrcadla a říct: "Už dost! Nikdo jiný nemůže sloužit jako moje výmluva pro můj neúspěch nebo neštěstí! Není ničí povinností, aby vyplňoval prázdné místo ve mně. To je můj úkol. Dokud neuznám svou vlastní odpovědnost za svou vlastní prázdnotu a vnitřní bolest, moje problémy budou přetrvávat. Protože je nikdo jiný nemůže vyřešit za mě."
Tak se rodí silný člověk. Nevyhazuje druhé. Ptá se na své chyby, pokud je sám nevidí, a zajímá se o to, proč druhý v jeho společnosti není šťastný. Ví, že existuje mince o dvou stranách. Na jedné straně je ODPOVĚDNOST (ano, já za to mohu). Na druhé straně je PRAVOMOC (ano, já to dokážu napravit).

© Petr Casanova

Jmenuji se Sandra Carić a jsem certifikovaná poradkyně pro Bachovy květové esence. Od roku 2007 sbírám své zkušenosti s Bachovými esencemi, abych dnes od problémů dokázala pomoci i vám.

Můj životní příběh mne dovedl k práci s esencemi, které mi ukázaly jak lze jemným a bezpečným způsobem porozumět tomu, co se mi v životě dělo, ale zejména pochopit sebe sama.  Více o mně naleznete tady >>