Příběh týrané Jany

Příběh paní Jany...

Vdávala jsem se s lásky, říká paní Jana. Muž byl pozorný a na okolí působil jako ztělesnění nejbáječnějšího muže pod sluncem. Cítila jsem se jako princezna, měla jsem za to, že lepšího muže bych nepotkala. Byl tolik galantní, tolik ve společnosti zajímavý a každá mi ho záviděla.

Když nad tím přemýšlím, tak si přijdu jak v hloupé pohádce jejíž příběh zná každý. Na okolí úžasňák a doma despota a tyran. Tohle jeho já se probudilo po narození naší dcerky Elišky.

Začalo to, když dcera v noci plakala. Já jsem byla prvorodička, nezkušená a bylo to velmi krušné období. Místo podpory ze strany manžela jsem obdržela pár facek s malou Eliškou v náručí.

Velmi to se mnou otřáslo, ale brala jsem to jako selhání ve vypjaté situaci, když jsme nespali pořádně už několik dnů v kuse.

Od té noci, na kterou asi nikdy nezapomenu se můj život otočil vzhůru nohama.

Po příchodu manžela z práce jsem poslouchala jen výčitky, co vše je uděláno špatně a co vůbec. Tohle jsem neznala a nevěděla jsem, jak reagovat. Přitom se mi zdálo, že je vše jako vždy.
Nejprve to byly výtky, pak křik, nadávky a nakonec začaly lítat facky. Že jsem později chodila s monokly po těle a došlo až ke zlomení ruky o topení asi nikoho nepřekvapí.

Neustálé ponižování, zesměšňování, bití a nadávky. V tohle se můj život scvrknul. Neustálý strach, kdy přijde z práce a co zase bude. Mohla jsem se snažit jak chtěla. Bála jsem se i usnout, jestli jsem nezapomněla umýt poslední talíř na lince v kuchyni.
Že jsem byla vysmýkaná za vlasy z postele, kvůli šmouhy na skleničce, ano i tohle se stalo.

Nejprve jsem hledala chybu u sebe, co mohu zlepšit, aby se to nedělo. Častokrát jsem myslívala na mou pracovní pozici, kterou jsem před nástupem na mateřskou zastávala a neustále porovnávala tyto dva světy. Jak jsem mohla být skvělou a oceňovanou manažerkou, která vedla tak velký tým lidí a doma nejsem schopná obstarat dítě a domácnost.

Moje rácio se propadalo a já  jsem velmi zhubla. Necítila jsem žádnou radost, jen strach o sebe a svůj život. Hodně jsem o samotě plakala, aby nikdo nic neviděl, hlavně malá Eliška.
Nevěděla jsem, jak z toho ven. 

Kontaktovala jsem paní Sandru, byla jsem tenkrát zoufalá. Blekotala jsem do telefonu mezi vzlyky a nevěděla jsem jak dál. Impulsem ji zavolat a potom v klidu napsat, byl stav, kdy ke mě chodily myšlenky na sebevraždu. Velmi mne to polekalo.

Paní Sandra mi dala kontakt na úžasnou psycholožku, která mne přijala do péče a Sandra mi namíchala esence na míru.
Jsem velmi vděčná, že Sandra byla empatická a nejprve mi namíchala esence na podporu sebevědomí a hlavně vnitřní zklidnění, které jsem tolik potřebovala. Na více jsem neměla sílu. 

Jakmile jsem se cítila klidnější, paní Sandra mi namíchala další lahvičku Bachových esencí na míru, která mi pomohla vše sledovat z jiného úhlu pohledu. S nadhledem, jako kdybych to vše, co se děje pozorovala odněkud seshora. Začala jsem vidět a vnímat věci, které jsem před esencemi nebyla schopná.

Až přišel správný čas a já se cítila "silná" dostala jsem esence na to, abych uměla říkat ne a postavila se tomu. Jakmile tato lahvička dorazila, bylo to, jako kdyby do mozaiky zapadl poslední dílek! Byl to impuls, že se vymezovat je zbytečné. Sbalila jsem sobě a Elince nejnutnější věci a odešly jsme.
Došlo mi, že NE je zbytečné. Že tohle nestojí za to "bojovat". 

S taškama a dítětem v náručí jsem zazvonila u rodičů, kteří o ničem neměli ani tušení.

Když se zpětně ohlížím za tímto úsekem mého životního období, nechápu jak jsem si mohla namlouvat, že bez toho bazénu já i Elinka v létě nepřežijeme. Jak jsem hledala ze strachu spoustu důvodů, proč zůstat a co vše nám bude chybět, když odejdeme.

Bydlíme s Elinkou v mém bytě po babičce v 1 + 1 se střešní terasou a je to to nejkrásnější místo na světě. Plný až po strop lásky.
Celé noci obě klidně spíme a jsme ty nejšťastnější holky na světě. Jsme šťastné že máme jedna druhou.

Děkuji Sandro za to, že jste mne nesoudila, že jste mi neříkala ať odejdu a děkuji, že jste tu byla pro mě a dodala mi sílu a pochopení.  Tohle jsem potřebovala ze všeho nejvíce, pak se ve mě propudila lvice plná síly a zabojovala jsem.
Za sebe, za Elu. Za nás.

🌷 CHCI SE TAKY HNOUT Z MÍSTA! »

- jména byla na přání klientky změněna  

Jmenuji se Sandra Carić a jsem certifikovaná poradkyně pro Bachovy květové esence. Od roku 2007 sbírám své zkušenosti s Bachovými esencemi, abych dnes od problémů dokázala pomoci i vám.

Můj životní příběh mne dovedl k práci s esencemi, které mi ukázaly jak lze jemným a bezpečným způsobem porozumět tomu, co se mi v životě dělo, ale zejména pochopit sebe sama.  Více o mně naleznete tady >>