Žaludeční vředy

Každá událost v životě člověka učí.

Mnohé situace jsou pro nás jako kameny, které nás ubíjejí a které nedokážeme přijmout.

Nejsme schopni vydržet tvrdost na nás dopadajících ran, ale nemáme iniciativu a snahu tuto situaci opustit, zmírnit a postupně ji zvládnout. Nezvládnutí situace provází zloba na druhé.

Pokud vidíme důvody toho, co se nám nepříjemného děje, jednoznačně mimo sebe, vzniká žaludeční vřed.

Uvnitř trpíme, ale z vlastní vůle, chceme politovat a být ve svých skeptických pohledech na svět utvrzováni.

Je třeba odmítnout to, co jsme jako chudáci a oběti bez podporu požívali a přestat se drásat a lít si sůl do otevřených ran.

Je to výzva být statečnější, tvrdší k sobě, stát se tvůrcem vlastního života, a k druhým přistupovat jako ke svým trenérům, kteří mne učí, zda dokážu rozlišit, čím se zabývat mám a co není moje, především v otázkách hmotných (peníze).