Těhotenství často ženě hatí její životní plány, nehodí se jí do jejího konceptu života, nechce přijmout novou svou roli, chce se jí naléhavě zbavit a tak ji životu vrací – zvrací.
Má pocit, že toto břemeno bude muset nést dlouhou dobu, že nebude mít čas na své vlastní zájmy, a tak bolí v bedrech.
Její nevědomý odpor k dítěti, resp. muži, který je zplodil, se může projevit jako pálení žáhy a zácpa – neochota odpustit mu, co jí udělal, že jí zbavil svobody a on žádnou ztrátu neprožívá.
Pokud žena má problém přijmout svou odlišnou roli od muže, nechce si přiznat a připustit, že právě mateřství je cestou k vlastnímu rozvoji ženství a ženskosti, objeví se hemeroidy.
Strach z nastávající situace, z očekávání potíží a velkých změn, odebírá minerální látky z těla, žena ztrácí stabilitu a pevnost jít za svým posláním, může docházet ke křečím.
Naprosté odmítnutí nové role – role ženy je potrat.
Prostřednictvím mateřství se žena seznamuje se svým skutečným ženstvím, může ho prožít a pochopit. Musí ale mateřství přijmout nejen jako další úkol, další povinnost, další čárku ve svém diáři, ale jako příležitost být ženou, která neorganizuje NIC, ale vše, co přijde, celé své JÁ, podřídí přání dítěte. A tak se to prostřednictvím dítěte naučí i ve vztahu ke svému muži – nebo je to alespoň velká příležitost!
Mateřství dává ženě šanci k obrovskému duchovnímu posunu.