Vyzkoušejte také
Pomohla jste mi překonat velmi těžké období, místy je sice stále zataženo ale někdy neuškodí zavřít se do sebe a snažit se číst- ne vše je jen tak jak se člověk cítí.
Opravdu jsem nevěřila že kapičky tolik věcí změní a ovlivní. Maminka bojovala devět let s rakovinou a 7.února svůj boj prohrála, už v prosinci jsme věděli co se nezadržitelně blíží. Troufám si tvrdit, že jen díky esencím nastal zlom kdy jsem byla schopná být mamince na blízku a své prožívání zvládnout, abych jí dala co nejvíce radosti a potěšení z pohledu na nás a našeho společně stráveného času. Zoloft jsem vysadila a i velmi těžké obdob,í kdy jsem se bála jak budu oporou dceři, když sama nebudu schopná vše zpracovat, proběhlo až neuvěřitelně hladce, semknutě a intuitivně, zvládla jsem bolest nás obou, ničím jí nepoutala a i když tu stále je a připomíná se, je to jen krásné vzpomínání a vyplavení emocí. Za tu dobu co jsem měla kapičky se změnilo mnohem víc- máme hotové testy na genetice, čekáme na výsledky a oběma maličkým andílkům děkuji- mělo to tak být a dnes už vím proč. Vím že někde čeká dušička, která si nás vybrala a čeká až jí dovolíme zůstat. Našla jsem si práci kde bych se mohla stát zástupnou vedoucí a dostat kancelářskou práci- ano nebaví mě, ale budu mít při ní volnější ruce na to kam bych chtěla zkusit popojít. Zjistila jsem si informace ve dvou kouzelných krámcích jak začít když si chci být sama svou paní a dávat. Postupně sepisuji, čekám na vhodné místo a čas- jsem si totiž jistá že všechno přijde tak jak má a v krocích které jsou už dány, jen je třeba si jich všimnout a věřit že tu nejsou náhodou, vše co přijde je tu buď pro to abychom to zvládli, nebo pro to abychom se poučili a využili získanou zkušenost. Pomohla jste a já Vám za to děkuji. A jsem si jistá že se to dobro někde odrazí a vrátí se.
RECENZE BACHOVÝCH ESENCÍ ♥
**tento příběh je velmi intimní, ale i přesto Míša šla se svou pravdou ven, aby pomohla i Vám ♥
Hezký sobotní večer, Sandři.
Podávám hlášení o průběhu mého "stavu" při kapání směsi :)
Asi po 4 dnech jsem cítila jakoby vnitřní chaos.
Poté mi do cesty přicházela různá zajímavá videa a informace odpovídající na mé vnitřní otázky.
Postupně mi vše dávalo smysl. Uskutečnil se i rozhovor s Pjerem La še´zem..
Pak jsem pochopila jednu zásadní věc, došla k uvědomění a od té doby se cítím jako bych se vznášela, vnitřně totálně klidná. Už 3 dny jsem se nedostala do situace, která by ve mě vyvolala křik. Nebo spíše, situace jsou pořád stejné, ale já zůstávám klidná.
Nevím, jestli si vzpomínáš, jak jsem ti psala o zneužití a o tom, jak se plácám a nevím co uvnitř mě mě nutí k tomu jendat tak agresivně a vztekle....
Stále jsem se zaměřovala na to zneužití, hledala, jak to přijmout. Já už to dávno přijala, odpustila, srovnala... ale stále jsem měla pocit, že něco není vyřešeno...
Pak mi došlo, že mě neranil ani tak ten zážitek samotný, který se mi přihodil. Ani rozvod rodičů. Ale vůbec jsem si neuvědomovala, možná nechtěla si uvědomit, že mě chyběla maminka. Já si nevybavím od mala až do 11 let přítomnost maminky, její obejmutí, oporu, ochranu... Prostě tam není.
Chyběla mi bezpodmínečná láska, proto jsem cítila tu prázdnotu, kterou jsem neuměla specifikovat.
Proto jsem jako malá stále krvácela z nosu, protože jsem tím vyjadřovala podvědomě, že potřebuji pozornost, máminu pozornost. Krvácela jsem tak často a hodně, že jsem musela být i hospitalizovaná, protože jsem ztratila vědomí....
Hlídala mě starší sestra. Vodila mne do školky, ze školky, pak mne hlídala do večera. Proto si maminku vůbec nevybavím... Možná s námi byla, o víkendech, ale já si to nepamatuji, nepamatuji si to proto, že jsem necítila její energii, její lásku. Ne tak často. Nebo nevím, proč v mých vzpomínkách není. VYbavuji si spíše chvíle, kdy jsem měla obrovský strach a toužila po její přítomnosti...ale ona tam nebyla...
A došla jsem k tomu, že právě proto se mi narodila dcera, ona mi tím neustálým voláním po pozornosti zrcadlí to moje malé vnitřní dítě, které touží po mateřské lásce. Po té bezpodmínečné lásce. Převládá u mne mužská energie.
Chci být zpět ženou, tou bohyní. Nevím jak, jediné co vím,že Mišce dávám lásku, přijetí, kterého mě se nedostalo a nebudu se k ní chovat tak, jak jsem zažívala já. Vím, že tohle je první krok na mé cestě k ženskosti. S maminkou mám hezký vztah. Necítím k ní sebemenší zlobu, výčitky nebo něco podobného. Miluji ji.
I vím, že jsem si tyto situace sama vybrala, zřejmě abych se naučila bezpodmínečné lásce...<3
Budu kapat dále, uvidíme kam mě to zavede.
Děkuji Míša
Většinou takto začínají emaily těch, kteří si radostně přišly pro Bachovy esence a těší se na změnu. U předávání lahvičky vždy zdůrazňuji, že reakce mohou být i nepříjemné a že rozhodně nedopororučuji esence vysadit.
Nepříjemnou reakcí mám na mysli, že se stav přechodně zhorší.
Ano, může se stát, že se stav zhorší. Jste v úleku a úžasu? Já jsem za tyto reakce ze svého pohledu terapeuta ráda.
Často se setkávám s lidmi, kteří mají dojem, že esoterika a osobnostní rozvoj je jedno a totéž. Nebo téměř totéž. Esoterici čekají rozvojem esoterních disciplín osobní rozvoj a zlepšení kvality života a lidé věnující se osobnímu rozvoji někdy očekávají rozvoj esoterních dovedností. Může esoterika přinést to samé jako osobnostní rozvoj? Je mezi nimi nějaký rozdíl? Vedou ke zlepšení kvality života či duchovní cesty? A proč se tím vůbec zabývat?
»O tom, jak na posraného i hajzl spadne. V hlavní roli Sandra.Budu Vám dnes povídat o tom, jak na posraného i hajzl spadne. V hlavní roli Sandra.
Jak jsem Vám vyprávěla, že se chystám na pracovní setkání s projektem Bylinkové snění. Jela jsem z Ostravy do blízké vesničky u města Jeseníku.
Moc jsem se těšila a tak jsem se patřičně na to připravila. Vyfoukala jsem si vlasy, upravila se, namalovala se. Dokonce jsem si i nehty nalakovala, ať působím upraveným dojmem.Chtěla jsem udělat dobrý dojem. Než jsem se připravila, venku začalo lít jako z konve. Představte si takové ty tropické lijáky v Indii. Takže k auto jsem doběhla zmoklá jako slepice. Do slova a do písmene. Před svým úprkem jsem stihla si svůj desetitisícový fotoaparát vyválet na společné chodbě v naší bytovce. Sedla jsem do auta, mokrá jak kdybych vylezla ze sprchy. Nastartovala jsem, pustila jsem navigaci a pustila stěrače na plný výkon. Tak hodně pršelo. Cesta do Opavy, kterou normálně zvládám za cca 15 - 20 min. mi díky letním úpravám silnice a různých objížděk a uzavírek trvala nějakých cca 50 minut. Věděla jsem, že přijedu pozdě, než bylo smluveno.
Jedu si to cestou, necestou, polem, nepolem...a potkávám na silnici snad všechny traktory z moravskoslezkého kraje. Když přede mnou nejel traktor, tak jsem chytla náklaďák a nebo nějakého kochálistu, který jel s bídou 40km/hod. a kochal se.
Když jsem se téměř po třech hodinách doploužila k městu Jeseník, kde se vzal, tu se vzal v serpentinách autobus.
Nerada po těch serpentinách jezdím, protože ty úzké lesní cestičky, kde mám pocit že s bídou vleze jedno auto v jednom směru a to osobní, tak jsem před sebou měla v protisměru autobus. Tak statečně jsem mu uhýbala, abychom se nesrazili, že jsem málem urvala přední nárazník na autu. Ten autobus kolem mě projel asi jen dva centimetry od zrcátka. Seděla jsem v autě a normálně jsem pištěla hrůzou, že mě celou očeše a nebo shodí ze srázu.
Autobus projel, ve mě by se nikdo ani krve nedořezal jak mi z toho bylo zle. Kouknu na auto a ten nárazník jsem skutečně očesala, jak jsem se snažila vyhnout. Naštěstí to nebylo stylem, že by držel ne světlometech, ale i tak mě to mrzelo, že s tím bylo hnuté a vyskočené z toho místa, kde měl být. Tak to mi taky moc na dobré náladě nepřidalo. Byla jsem někde uprostřed lesa, do toho mi Dita psala, kde jsem. Moje odpověď zněla: navigace hlásí 13km od cíle, ale neptej se mě, kde jsem. Byla jsem někde uprostřed lesů.
Zmoklá jak slepice, s omláceným fotoaparátem, na který jsem tolik šetřila a opatrovala jsem jej jako oko v hlavě, s česaným autem a ještě jsem už byla 3 hodiny na cestě. Myslela jsem, že mě trefí a že se mi snad už nic horšího nemůže stát.
MOHLO!!!!!! Nemohla jsem najít dům, kde Dita bydlela. Kroužila jsem okolo a hledala a hledala. Musela jsem zavolat, ať mě přijde najít. Naštěstí jsem byla kousek od domu.
Dovedete si představit jak jsem se asi cítila. Totálně pod psa. Naprosto rozhozená, rozklepaná. Civěla jsem na ní, ona na mě...cítila jsem se jak ..no škoda mluvit a zmohla jsem se jen, že nic horšího jsem snad v životě nezažila.
Sandra se mýlila, vrchol dne teprve měl přijít... Co jsem se trošku zvetila a uklidnila, mě Dita provedla zahradou, ukázala bylinky. A začala na mě tasit vše, co měla připraveného. Přátelé, odjížděla jsem s totálně narvaným kufrem.
Dita mě vzala do Priessnitzových lázní. Bylo tam krásně. Vyjely jsme úplně nahoru, záchytné parkoviště jsme minuly :D
Měly jsme hlad a tak mě Dita nalákala do nově zrekonstruované kavárny. Což o to, vypadala skutečně luxusně a tak jsme si řekly, zkusíme to. Dita tam také ještě nebyla a že se necháme překvapit.
Chtěly jsme si dopřát. Přátelé, to, že něco vypadá luxusně, ještě neznamená, že se tak budete mít :D
Abych to zkrátila, oběd jsem vrátila, že tohle odmítám jíst... Nechala jsem si tedy donést něco jiného, bylo to o poznání daleko lepší, ale do toho, abych byla překvapená, či spokojená to mělo daleko. Jedné velké plus ale bylo, že pan vrchní se choval velmi korektně, ani okem nemrkl a velmi zdvořile se ptal, co není v pořádku a co konkrétně mi nechutná a co bych změnila.
Poté jsme šly s Ditou na kolonádu, pááni tam bylo krásně ♥
Řekly jsme si, že si zajdeme do jiné restaurace či kavárny na výborný zákusek. Po cestě jsme se zastavili ještě v autě, něco jsme tam potřebovaly. A můj vrchol dne přišel.. Zadní kolo na autě bylo prázdné. Tak to jsem už nevydržela a normálně se rozbrečela. Za jeden den mi toho přišlo až sakra hodně.
Takový den jsem neměla ani nepamatuji. Dalo by se to počítat skutečně na roky, možná i pětiletku.
Naštěstí se zase našel hodný a vstřícný pán, který mi kolo vyměnil. Ještě že jsem měla rezervu! To mě dostalo už natolik, že jsme šli víte kam a né na zákusek.
Dita mě zase vzala domů, dala mi pořádnou porci nanukového dortu a kopec šlehačky :D tak jsem se zase uklidnila a pak teda jela domů. Myslím, že dojem jsem zanechala opravdu ohromný :D :D
Přijela jsem domů, v hlavě jsem měla jako v úlu a bylo mi zle.
Já jsem se tolik na to setkání těšila, že si užiju přírodu a to, že jsem bez dětí. Byla to taková malá noční můra :D ale Dita byla statečná :D
Život není ničím jiným, než cestou vlakem: skládající se z nastupování a vystupování, nehod, příjemných překvapení, ale též i samoty.
Narozením nasedáme do vlaku a střetáváme tam osoby, se kterými bychom si přáli zůstat po celou cestu: naše rodiče. Bohužel pravda je jiná. Oni na nějaké stanici vystupují zbavujíce nás svojí citlivosti a nenahraditelné vazby k nim.
To ale nepřekáží tomu, aby nastoupili jiné osoby, které se pro nás stanou velmi důležitými. Přicházejí naši sourozenci, přátelé a zázračné lásky.
Mezi osobami, které cestují tímto vlakem se najdou i tací, kteří se přišli jen svézt.Tací, kteří při cestování vyvolávají jen smutek… A též tací, kteří chodí po vlaku a jsou připraveni stále pomoct nemohoucím. Mnozí po vystoupení zanechávají stálou stopu…
Jiní vystoupí tak nepozorovaně, že si ani neuvědomíme, že uvolnili místo. Je zajímavé, že někteří cestující, které nejvíce milujeme, obsadili místa ve vagonech, které jsou nejdál od toho našeho.
Proto budeme muset přežít naši cestu bez nich. Samozřejmě nic nebrání tomu, abychom se během cesty rozhodli, i když s těžkostmi opustili náš vagon a vypravili se k nim…
Ale bohužel už si nebudeme moct sednout vedle nich, protože toto místo už bude obsazené jinou osobou.
Nevadí, tato cesta vypadá právě takto: plná výzev, snů, fantazie, očekávání a rozluček…Ale nikdy návratů.
A proto absolvujme naši cestu nejlépe, jak se dá. Pokusme se navázat známost s každým cestujícím, hledajíce v každém z nich ty nejlepší vlastnosti.
Pamatujte, že v některém momentu cesty můžou koktat a my jim pravděpodobně budeme muset porozumět…
Protože i nám se mnohokrát bude plést jazyk, ale také se najde někdo, kdo nám bude rozumět..
Velké tajemství na konci spočívá v tom, že se nikdy nedozvíme na jaké stanici vystupujeme, ani kde vystupují naši společníci a dokonce ani ten kdo má místo po našem boku a já ještě dodám, že se ani nedozvíme jestli s někým máme stejnou cílovou stanici a která stanice je cíl jiných. Zamýšlím se, jestli ve chvíli, když vystoupím z vlaku pocítím nostalgii a věřím, že ano. Odloučit se od některých přátel, se kterými jsem cestovala bude bolestné.
Pro prosím učiňte vše, aby náš pobyt v tomto vlaku byl pokojný a hodný úsilí. Starejme se tak, aby když přijde chvíle vystupování, na našem prázdném místě zůstala stopa a milé vzpomínky pro ty, kteří pokračují v cestě.
Tobě, který jsi částí mého vlaku přeji šťastnou cestu!
Pokud přijmeš sám sebe takového, jaký jsi, stáváš se přirozeným.
Zmizí napětí, snaha „někam to dotáhnout“, přetvářky a manipulace.
Dostaví se úleva a nechuť na někoho jiného si hrát, než ve skutečnosti jsi.
Zjistíš, že máš více energie a chuti do života.
Když přijde hněv, dáš mu průchod a nejsi do něj zapletený.
Prostě ho prožiješ a víc ho sebou nenosíš – nedusíš jej v sobě a tak nenarůstá tlak, který by mohl přerůst v nenávist.
Ničemu se nebráníš a tím postupně všechny krajní emoce ztratí svou sílu.
Přijmeš zklamání stejně jako zamilovanost, únavu stejně jako nadšení.
Jíš, kdy máš hlad a spíš tak dlouho, kolik potřebuješ.
Postupně odložíš všechny techniky a metody, které nejsou pro tebe přirozené.
Poznáš je podle toho, že se do nich musíš nutit a přemlouvat se.
Reaguješ tak, jak to cítíš v danou chvíli.
Nakonec zmizí i strach, že tě někdo nebude mít rád takového, jaký opravdu jsi.
Jsi přirozený a tak pluješ ve svém vibračním proudu.
Necítíš k nikomu odpor, protože jsi spokojený sám se sebou.
Více se bavíš a vychutnáváš si vše přirozeně takové, jaké to je.
Přirozené totiž přitahuje přirozené.
Jestli hledáš vzrušující výlet, nastup do vlaku, který míří do stanice PŘIROZENOST.
Najdeš ji podle ukazatele „cítit se dobře“, který tam trvale směřuje.
Proč se někteří lidé neposouvají z místa, když mají plná ústa změn? Protože slovo je mocné, ale hýbat s věcmi, natož s lidmi, neumí. Jeden nekomentovaný čin zmůže víc než vodopád slov bez činu. Ne, slovo neumí rozhýbat. Ale umí ochromit. Uštknout jako had. Jakých je 7 nejčastějších jedů, kterými (bohužel) můžeme paralyzovat sami sebe?
„Nemám na výběr“
Jed, který říká… Nic neměň, všechno je beztak už dané, nějak to do penálu doklepeš.
Přitom svůj životní příběh si píšeme rozhodnutími, jaké činíme. Je důležitější si ujasnit, kam směřujeme a proč, než se někam slepě hnát. Titaniku také nepomohla rychlost, s jakou chvátal k cíli. Ne, i jeho kapitán měl na výběr. Kdykoli Vás přepadne pokušení opakovat věci stejným způsobem, který Vás dělá nešťastným, zeptejte se sami sebe: „Chci být opravdu vězeň minulosti? Nebo se pokusím o jinou budoucnost?“
„Tak špatné, jak je to teď, to vždycky bude“
Jed, který říká… Rezignuj a nenáviď ty, kterým se daří lépe.
Pokud stojíte na dešti, nedivte se, že na Vás prší. Stačí popojít kus dál a může na Vás svítit slunce. Jistěže budete ještě chvilku provlhlí, ale ani bolest a frustrace neodejdou přes noc. Je velkým darem, že pomalu zapomínáme. O to snáz si špatné časy budeme připomínat a vážit si lepších dnů. Tak se rodí pokora. Řešením z každé šlamastyky je činnost. Vždy je lepší jít než čekat. Indiáni v Dakotě říkají: Když zjistíte, že sedíte na mrtvém koni, je lepší sesednout, než shánět větší bič, lepšího jezdce či věřit, že ožije.
„Kdekdo jiný je lepší než já“
Jed, který říká… Lehněte si rovnou do hrobu, tady jste už zbyteční.
Neplýtvejte energií na to, abyste si sráželi sebevědomí – na to se najde dostatek jiných lidí. Nejistota je jako Otesánek. Začnete ji vykrmovat a jednou Vás sežere. Přirozeně, že vždy se budete cítit méněcenní, pokud své slabiny začnete porovnávat se zářnými přednostmi jiných. Ne, každý má své vlastnosti a nemá logiku se vzájemně porovnávat.
„Je to nemožné“
Jed, který říká… Nemá cenu to zkoušet, ještě by to mohlo vyjít.
Abyste uspěli, musíte být tak trochu „nemožní“, blázni, snílkové. Musíte věřit, že něco neobvyklého, co se ještě nestalo, se stát může. Jen tak se rodí inovátoři, zlepšovatelé. Bez nich bychom dodnes jedli šťovík, malovali na zeď v jeskyni a čekali, kdy se mamut chytí do pasti. Realisté ještě nic nezměnili. Idealisté ano. Byli schopni jít do tmy a hledat vypínač, aby posléze pro všechny osvítili celý prostor. Ještě že Edison nebyl realista…
„Přeji si“
Jed, který říká… Počkej si, třeba na Tebe z nebe spadne pečený holub.
No, obvykle na lidi, kteří si toto říkají, padá z nebe něco úplně jiného z holuba. Nejlepší, co pro sebe můžeme udělat, je přestat mluvit o přáních a začít makat pro jejich splnění. Přání bez nároku na odměnu plní Ježíšek, ale ten chodí 1x v roce. Co zbylých 364 dní?
„Nezvládnu to“
Jed, který říká… Jsi slabší než Ty sám.
Život není krásný ani jednoduchý. Je dost zákeřný. Když Vám jednu ubalí, nechá Vás ležet na zemi, pokud to dovolíte, klidně do posledního dne. Kašle na Vás. Posteskem, že neumíte vstát, ho neobměkčíte. Seberte kuráž a postavte se. Naše síla není v tom, jak tvrdým ranám dokážeme čelit nebo uhnout, ale jak odolní budeme, když se po ráně odhodláme k dalšímu kroku. Jen ať si o Vás omlátí pravačku. Nedejte se. Jste silnější.
„Nemohlo se mi stát nic horšího“
Jed, který říká… Osud si na mě zasedl.
Nic není dobré nebo špatné. Umění být šťastný spočívá v tom, že jej dokážete uplatnit v jakékoli situaci, která Vás dostihne. Být vysmátý, když se Vám daří, umí každý. Ale překonat náročné chvíle, to znamená umět být šťastný. Pak pochopíte, že štěstí nebo neštěstí nezávisí na vnějších okolnostech, ale jen na Vašem přístupu a úhlu pohledu.
Pokud ale chcete dosáhnout seberealizace, musíte propojit své já se svým stínem. To je klíčem k životu. Lidé si myslí, že když myslí pozitivně, začnou se dít pěkné věci, ale vše probíhá podle zákona polarity a zákona rezonance. Čím víc zdůrazňujete světlo a pozitivně myslíte, tím větší prostor pro stín vytváříte. Jedině když se se svým stínem konfrontujete, můžete se stát opravdovými anděly pro ostatní.“
Během dětství a dospívání vytváříme stín, abychom utvořili svou osobnost a byli schopni přežít. Vytěsňujeme všechny křivdy, traumata, strachy, přizpůsobení a všemožné věci, které odmítáme tolerovat ve svém vědomí. Pokud se ale jako dospělí chceme vyvíjet, nezbývá než Pandořinu skříňku otevřít a potlačené věci opět vytáhnout na světlo.
Když se na vás lidé zlobí, nemluví s vámi laskavě nebo říkají nepravdivé věci, je nejlepší naučit se jim odpouštět. Je moudré učit se nereagovat na negativitu a strach druhých.
Mějte srdce otevřené a vycházejte z vyšších přístupů, z větší lásky a soucítění. Mnoho lidí mluví o potížích, obviňují druhé a svou zlobou a slovy vyvolávají v lidech nepříjemné pocity. Učte se nereagovat na ně rozzlobeně a raději obraťte svou pozornost na něco jiného.
Neurážejte se, protože urazit se je stejně zlé, jako urazit druhého. Když se urazíte, přispíváte k negativní energii, rozprostřete ji kolem sebe a nakonec si můžete přitáhnout ještě více téhož. Dotčenost zavírá srdce a odvrací vás od vaší duše. Nenechte se znepokojit, když k vám lidé mluví ze zloby či strachu, protože vycházejí ze svého nižšího já. Učte se soustředit na jejich větší já, neboť vše, na co se soustředíte a čemu věnujete pozornost, to vyvoláváte na povrch.
Když se soustředíte na velikost druhých, budete si přitahovat vyšší myšlenky také o vás samotných. Vnímejte, že lidé dělají to nejlepší, co v dané chvíli umějí. Je důležité zaregistrovat, kdy nemluví ze svého vyššího já. Odpovídejte jim jemně a se soucítěním, jako byste odpovídali malému dítěti, které ještě neví, jak jinak svou situaci vyřešit. Odpusťte jim a nechte to být. Lidé vás nemohou nijak zranit; to můžete udělat jen vy sami sobě – tím, jak na ně zareagujete. V tom spočívá vaše moc vládnout svému životu i tomu, jak jej prožíváte. Dokážete-li si vybírat své reakce, můžete se kdykoliv rozhodnout cítit radost a mír, a tak měnit svůj život.
Učte se ignorovat triviální a nedůležité věci, protože až pak budete mluvit o tom, co je opravdu důležité, budete slyšeni. Naučte se přijímat věci, na nichž až tak nezáleží, abyste mohli věnovat pozornost tomu, co je pro vás důležité. Věnujte pozornost lásce a harmonii a soustřeďte se na ni, protože pak snáze uvidíte dobro a moudrost. Nasměrujte anténu své mysli na to, co vás podporuje a nabíjí energií.
- z knihy Osobní síla skrze uvědomění, Sanaya Roman
Přestože klasické přísloví tvrdí, že změna je život, většina z nás má ke změnám rozporuplný vztah. Na jedné straně si je často přejeme, na straně druhé se jich obáváme. Abychom se mohli změnit nebo rozvíjet, musíme opustit takzvanou komfortní zónu.
„K rozvíjení pozitivní změny potřebuje člověk nespokojenost se současným stavem, vizi vytouženého budoucího stavu, schopnost překonat své strachy ze změny a první kroky k dosažení vize.“
Komfortní zóna představuje určitý prostor, který člověk obývá, je mu důvěrně známý. Vyzná se v něm, pobyt uvnitř nevyžaduje žádné zvláštní úsilí. V této zóně jednáme přirozeně a automaticky a jsme na ni zvyklí. Pokud tuto zónu překročíme, ocitneme se v zóně osobního rozvoje.
V dětství a mladí hranice naši konformní zóny překračujeme zcela přirozeně a naše zvědavost a touha po dobrodružství nám zajišťuje naše učení a rozvoj. Problém nastává, když se v naší komfortní zóně zabydlíme a nechceme se hnout z místa. Cítíme se sice pohodlně, ale zároveň stagnujeme, rezignujeme na své vize, přestáváme růst.
Co nás dokáže motivovat ke změně?
Abychom se pohnuli dál, potřebujeme obvykle motivaci. Motivaci můžeme definovat jako stav, který aktivizuje naše chování a dává mu směr. Na základní úrovni motivace směřuje chování k určité odměně, jež představuje příjemné pocity nebo omezuje pocity nepříjemné. Motivace tedy může být pozitivní nebo negativní.
Negativní motivace nastává, když nám naše zóna komfortu začne být těsná a přestane být pohodlná. Například když se změní vnější podmínky k horšímu nebo pokud se zvýší naše uvědomění o naší situaci. Často totiž zaměňujeme důvěrně známé za pohodlné a raději si nechceme připustit realitu, přestože se naše okolí diví, jak můžeme v dané situaci setrvávat.
Představte si, že máte nadváhu. Přibíráte plíživě kilo po kilu, občas si říkáte, že by bylo fajn zhubnout, ale v zásadě vám to nijak nevadí. Pak jednou zavítáte k doktorovi, a ten vám naměří vysoký tlak, vysoký cholesterol a řekne vám, že pokud s váhou něco rychle neuděláte, hrozí vám riziko infarktu.
To vás pravděpodobně donutí zamyslet se nad tím, zda byste neměli ve svém životě něco změnit. A stalo se to pouze tím, že lékař zvýšil vaše uvědomění o situaci.
Pokud zůstanete pouze u snění o krásce ze sousedství, nevystavujete se riziku, že vás odmítne.
Pohodlnější a také zábavnější způsob je samozřejmě pozitivní motivace. Pokud si dokážeme vytvořit natolik zajímavou a konkrétní vizi, která má sílu táhnout nás dopředu, je velká šance, že se hneme z místa.
V našem příkladě s nadváhou to může být představa, jak se zase budete všem líbit, obléknete se do svých oblíbených kalhot a vrátí se vám vaše fyzická kondice.
Typické bariéry změny
Kromě nechuti opustit zónu komfortu bývá nejčastější překážkou úspěšné změny náš strach, který nabývá nejrůznější podoby. Obvyklou bariérou změny bývá strach ze snění.
Mnoho lidí se bojí mít vize a raději zůstává i v myšlenkách ve své šedivé, ale bezpečné realitě. Pokud si dovolím mít sny o tom, jak by můj život mohl být lepší, začnu ho totiž konfrontovat s realitou, což nemusí být vždy příjemné.
Lidé, kteří se zarazili u těchto dveří, potřebují podporu, aby objevili skutečnou vizu a začali jí důvěřovat. Naše vnitřní dítě nám dává naši kreativitu, hravost, schopnost tvořit. Někdy se nám v průběhu života ztratí, jak to popisuje pohádka o Petru Panovi.
Přestože jsou pro nás lidé z našeho okolí důležití, jediný, kdo má právo hodnotit váš život, jste jen a jen vy.
Dovolit si znovu snít, zavítat do míst našeho dětství, vzpomenout si na všechny pohádkové postavy a hrdiny, s nimiž jsme se ztotožňovali, a vzít si trochu jejich energie, nám může pomoci rozfoukat opět uhlík našich snů a ambicí do plápolajícího plamene motivace.
Druhou bariérou je strach ze selhání. Někteří lidé si mnohé vysní, ale raději zůstávají ve světě fantazie, než aby se pustili do realizace. Pokud zůstanete pouze u snění o krásce ze sousedství, nevystavujete se riziku, že vás odmítne.
Další bariérou je strach z reakce okolí. Co na změnu řeknou ostatní? Dobře, podaří se vám změnit práci, která vás netěší, opustit partnera tyrana, zařídit si tříměsíční cestu do Indie, ale jak se na to bude dívat vaše okolí? Zde je důležité si uvědomit, že přestože jsou pro nás lidé z našeho okolí důležití, jediný, kdo má právo hodnotit váš život, jste jen a jen vy.
K rozvíjení pozitivní změny potřebuje člověk nespokojenost se současným stavem, vizi vytouženého budoucího stavu, schopnost překonat své strachy ze změny a první kroky k dosažení vize.
Vize bez nespokojenosti nemusí mít dostatek energie k pohybu. Nespokojenost bez vize bude postrádat směr, kterým se má pohnout a nevytvoří udržitelné výsledky.
Pokud je však krok z komfortní zóny příliš velký nebo nepatřičně směrovaný, může se stát, že nedokážeme novou situaci zpracovat. Proto je důležité vědět, jak velké vykročení vpřed si můžeme v dané chvíli dovolit.
www.zdrojpsychologie.cz
Jednou z prvních otázek, které mi lidé pokládají, když si začínají rozvíjet svůj šestý smysl,je: "Jak dokážete rozpoznat rozdíl mezi skutečnou intuicí a pouhým zbožným přáním?" To je dobrá otázka.
Dobrou zprávou je, že MŮŽETE poznat rozdíl, a to podle pocitů, které obojí vyvolává ve vašem těle.
To první, zbožné přání, působí rozrušeně.Nepůsobí stále. Narůstá, pak zase klesá, máte pocit, že na to tlačíte, různě se to vlní a není to ustáleno ve vašich myšlenkách ani ve vašem vnímání. Zatímco když se jedná o intuici, působí to... pravdivě. Každá buňka ve vašem těle je uvolněná. I když to, co vám přišlo na mysl, nemusí být zrovna dobrá zpráva, i když to, na co jste se naladili, není zrovna něco, co byste si chtěli přiznat nebo to přijmout, tak to zapadá. A něco ve vašem těle - opět se vraťte ke svému tělu - se při tom uvolní. Je to velmi ustálené a usazené.
Zbožné přání je doménou vašeho rozumu, a tak poskakuje kolem dokola. A je smíšeno i s energií vašich emocí, kdy se snažíte něco urvat nebo na něco tlačit. A tak už vám nezbývá místo pro to, aby se frekvence ustálila. Další známkou zbožného přání je to, že se mění. Nejprve říkáte jednu věc, pak zase něco jiného, zpochybňujete to, nevíte, zda tomu věřit, zkrátka nepůsobí tak vytrvale.
Zatímco když jde o intuici, je stejná ráno i večer, i během oběda... Je prostě stálá. Je vytrvalá. Nevlní se. Samozřejmě jsou toto jen základní poznávací znaky, kterým je třeba věnovat pozornost, ale většina lidí, s nimiž již spoustu let pracuji, to neumí rozlišit.
Máte-li nějaké zbožné přání, vybízím vás, abyste to řekli nahlas. Vykládejte o všem, co se děje, o každé myšlence, kterou máte, o každém pocitu, který vnímáte, prostě to řekněte nahlas, pak minutu počkejte a nechejte tuto vibraci, aby se ustálila. A pak se sami sebe nahlas zeptejte: "Je to skutečně pravda?" Je-li to zbožné přání, nebudete schopni odpovědět "Ano." Protože to nebudete cítit jako pravdu. Je-li to vaše intuice, bude to tak jasné, protože pravda neprochází výkyvy. A tak budete moci říct "Rozhodně ano." I když budete mít pocity jako "Nee, tohle nechci slyšet."
Tímto cvičením se tedy můžete naučit rozlišovat rozdíly tak, aniž byste se museli na cokoli ptát. Se vší láskou!
**Sonia Choquette
Psycholožka procházela po místnosti, zatímco publiku přednášela o zvládání stresu.
Když pozvedla sklenici s vodou, každý z přítomných očekával, že se zeptá
"Je sklenice z poloviny prázdná nebo z poloviny plná?"
Namísto toho se však pousmála a zeptala se lidí, kolik si myslí, že sklenice váží.
Odhadů bylo mnoho. Ona však řekla:
"Na skutečné hmotnosti nezáleží. Záleží na tom, jak dlouho sklenici držím.
Pokud ji držím minutu, není to žádný problém. Když ji budu držet hodinu, bude mě bolet paže.
Kdybych ji držela celý den, moje paže by se cítila paralyzovaná.
Každopádně, sklenice je stále stejně těžká, ale čím déle jidržím, tím těžší se zdá."
Pak pokračovala.
"Stres a starosti jsou stejné jako tato sklenice. Myslete na ně chvíli a nic se nestane.
Myslete na ně o něco déle a začnou vás zraňovat.
A budete-li se jimi zabývat celý den, budete se cítit paralyzovaní - neschopní cokoli udělat."
Je důležité nezapomínat své stresy uvolňovat.
Nezapomeňte svou sklenici včas odložit....
Pokud už jste z toho všeho unavení, otrávení, nenaladění nebo dokonce podráždění, rozladění a depresivní, vždy můžete použít jako první volbu KRIZOVOU ESENCI (RESCUE® REMEDY). Zklidní vás, uvolní napětí, tenze a stres, zharmonizuje rozbouřené emoce, a i když není přímo esencí určenou na únavu, revitalizuje, oživuje a tím, že zharmonizuje emoce, vám ušetří spoustu energie, kterou byste jinak jejich prožíváním vyplýtvali, takže budete mít alespoň po přechodnou (krizovou) dobu dost energie na dokončení všeho potřebného. JE ZCELA NA VÁS, JESTLI SI SVOU RESCUE REMEDY VYBERETE VE FORMĚ KAPEK, KAPEK VE SPREJI NEBO PASTILEK.
Máme i variantu pro zvířátka ♥
http://www.sandraliving.cz/cs/bachovy-kvetove-esence/rescue-produkty
Patříte k těm, kteří si myslí, že Vánoce jsou všechno jiné, jen ne svátky klidu a už samo předvánoční období vám pěkně brnká na nervy? Určitě v tom nejste sami a možná se ptáte, co s tím? Můžete to zkusit vydržet, můžete si nechat předepsat léky na uklidnění nebo zkusit jednu z účinných možností, jak na hektiku předvánočního času a Vánoc vyzrát a to jsou Bachovy květové esence.
Pokud nemáte čas nebo z jakéhokoli důvodu chuť jít na konzultaci k praktikovi Bachovy květové terapie, je pro vás nejvhodnější esencí první volby vždy KRIZOVÁ ESENCE.
Jejím hlavním přínosem nejen před a v průběhu vánočních svátků je, že harmonizuje naše emoce a tím nás stabilizuje, zklidňuje, uvolňuje napětí, stres, strachy, úzkost, paniku, zabraňuje šoku, traumatu, hysterii, neadekvátním reakcím. Pokud máte pocit, že každá vaše další reakce bude cokoli jiného než přiměřená dané situaci, sáhněte rychle po Krizové esenci a dejte si pár dávek.
S koncem roku se snažíme dohnat všechny resty v zaměstnání, do toho je třeba nakoupit dárky, kapra, vygruntovat byt, zkrátka a stručně se obvykle snažíme během posledních čtyř prosincových týdnů zvládnout v jedné osobě práci, se kterou by normálně měli problém 3-4 lidi. Navíc to funguje tak, že čtyři věci vyřídíme a další tři se obvykle odněkud vynoří. Pak můžeme mít zcela objektivně pocit, že je toho na nás moc, moc zodpovědnosti, moc vnějšího tlaku, prostě všeho moc a až přespříliš. V tuto chvíli je čas na JILM (ELM), esenci na přetížení zodpovědností a úkoly, která nám pomůže získat ten správný odstup a klid a objektivně posoudit, co je teď důležité, co může počkat a co není třeba dělat vůbec. S její pomocí také povolí extrémní vnější tlak a přehnaný pocit zodpovědnosti.
Pokud máte v hlavě příliš mnoho starostí, povinností, úkolů, seznamů, kalendářů a předvánočních a vánočních věcí, které si žijí svým vlastním životem, zatěžují vás a vedou k zacyklenému pohybu myšlenek, který nejste schopni sami zastavit nebo vypnout, tak potřebujete BÍLÝ KAŠTAN (WHITE CHESTNUT), esenci na krouživé, zacyklené, v hlavě rotující myšlenky, které (pokud v naší hlavě krouží před spaním) mohou vést až k nespavosti, nebo nás obtěžovat i za bílého dne. Navíc to, že vám to v hlavě šrotuje stále dokola, samozřejmě nic neřeší, jen to spotřebovává spoustu energie, která vám pak bude velmi pravděpodobně chybět jinde.
Pokud jste celý rok podávali výkony jak v práci, tak doma a nedopřáli jste si ani pořádnou dovolenou nebo jinou formu odpočinku, můžete se cítit na konci roku (navíc s nedostatkem světla, sluníčka a nástupem chladu v kombinaci se stresem kolem Vánoc) jako vymačkaný citron. Pokud je vaše únava a vyčerpání spíš fyzického rázu a jste tak unavení, že máte pocit, že už nemůžete dělat vůbec nic, jen koukat do zdi, použijte OLIVU (OLIVE), pokud je spíš mentální, spojená se špatnými ranními starty a odsouváním, potřebujete nejspíš HABR (HORNBEAM), pokud jste extrémně vyčerpaní, ale pod tlakem vašeho silného pocitu zodpovědnosti pracujete dál a dál až do padnutí a pokud jste v životě obvykle zvyklí překračovat své vlastní energetické hranice, udělá vám dobře DUB (OAK).
Vánoce jsou také obdobím rozhodování, co komu nakoupit za vánoční dárky, kde svátky strávit, co napéct a uvařit. Pokud trpíte v životě nerozhodností a máte problém si vybrat mezi dvěma nebo více možnostmi, může vám být nápomocný CHMEREK (SCLERANTHUS), esence, která pomáhá nerozhodným lidem udělat rychlý a správný výběr mezi několika možnostmi a šetří energii, kterou obvykle vyplýtvají přemítáním nad tím, zda manželovi koupí raději bačkory, knihu nebo parfém a ve finále odchází z obchodu po 2 hodinách rozhodování bez knihy, parfému i bez bačkor, zato pořádně naštvaní.
A tím se dostáváme k silným emocím, které s sebou vánoční svátky také každoročně přinášejí. A nemáme teď na mysli dojetí v očích našich ratolestí z rozsvíceného vánočního stromečku. Určitě si většina z nás všímá, že v předvánočním období narůstá mezi lidmi stres, hektika a napětí. I ti z vás, kteří máte to štěstí, že se vám to vyhýbá, si určitě všímáte sprintujících spoluobčanů s uštvaným výrazem ve tváři, nervózně podupávajících účastníků fronty na cokoli a toho, že se každou chvíli někdo veřejně rozčílí třeba v MHD kvůli zdánlivé prkotině. Je to zcela logické, protože s narůstající hektikou, stresem a tlakem jsme více v napětí i my, větší svalové napětí kromě jiného spotřebovává více energie, tělo v noci hůře regeneruje, můžeme pak být více unavení, podráždění, hůře se soustředíme a hlavně se lehko vytočíme, rozčílíme, naštveme, zuříme a běsníme, protože …. ta bába, která teď přišla, předbíhá drze ve frontě, šéf donesl poslední dny před svátky další hromadu práce, která musí být do konce roku hotová a jaksi se s ní nepočítalo, on je snad naprostý idiot, přece mu musí být jasné, že se to nedá stihnout, někdo mi v MHD šlápl na nohu a ani se neomluvil , určitě to udělal schválně, neřád jeden, manžel je celé dny dlouho v práci a nijak nepomůže s předvánoční přípravou, kdo ví, jestli on nemá nějakou milenku a já abych tady všechno oddřela sama, mám toho v práci strašně moc a do toho po mě manželka chce, abych jí pomohl s předvánoční přípravou, to snad nemůže myslet vážně, co tam ten šnek na tom semaforu zaclání, copak nevidí, že má zelenou, tůůůůůůů (i troubících aut s blížícími se vánočními svátky také výrazně přibývá).
Pokud jste netrpěliví, nervózní, podráždění, máte nulovou toleranci k pomalejším spoluobčanům (což jsou samozřejmě všichni ostatní kromě vás) a ve frontě delší než tři lidi vás může doslova trefit šlak („to snad ani není možné, že to tak trvá, co to tam ta ženská na pokladně dělá, ona tam snad nic nedělá nebo co, budu si stěžovat vedení obchodu na extrémně pomalou obsluhu“), potřebujete NETÝKAVKU (IMPATIENS), vrátí vás ke svému přirozenému tempu, sníží svalové napětí a podrážděnost a postupně vám vrátí přiměřenou trpělivost (pokud si myslíte, že to není možné, věřte, že ano, máme v kanceláři 2 netýkavky, takže pro vás na jednu stranu máme maximální pochopení a na druhou stranu víme, že stav přehnané netrpělivosti není v pořádku a stojí extrémní množství energie především toho, kdo se v něm právě nachází). Výborná je i pro rozjívené děti, které se už nemůžou dočkat dne, kdy konečně přijde Ježíšek a nesoustředí se pomalu na nic jiného.
Pokud už se rozčílíte, zuříte, hněváte se, vztekáte, máte pocit, že byste vámi označeného původce vašeho vzteku nejraději přetrhli jako hada (a že je těch důvodů, proč se rozčilovat právě před Vánocemi požehnaně), uleví vám CESMÍNA (HOLLY), kromě jiného symbolická vánoční rostlina a také esence na vztek, hněv, žárlivost, zlost, zuřivost a nenávist. Můžete ji dát i vašim ratolestem, když je v hračkářství přepadne záchvat vzteku, protože právě zjistili, že tuhle hračku jim Ježíšek letos opravdu nepřinese.
Krizovou esenci ve formě kapek, spreje, pastilek nebo žvýkaček koupíte v našem e-shopu.
http://www.sandraliving.cz/cs/poradna-bachovych-esenci-sandra-living/rescue-produkty
Pokud týden a něco před svátky ještě někdo z vás zvažujete, zda se nechat raději hospitalizovat na psychiatrii :-) nebo si ještě rychle zajít na konzultaci Bachových esencí a nechat si namíchat lahvičku s esencemi na míru, abyste Vánoce přežili ve zdraví, tak můžete oslovit Poradnu Bachových esencí SANDRA LIVING.
Věříme, že alespoň některým z vás budou naše tipy ku prospěchu a strávíte díky nim pohodovější předvánoční čas a klidnější svátky. Bachovky (a zvláště pak Krizovou esenci) může užívat samozřejmě i kdokoli další z vaší rodiny, kolegové v práci atd.
Po říjnové změně času z letního na zimní se totiž stále ještě mnoho lidí cítí unavených. Nepřidává nám ani to, že se výrazně ochladilo, dříve se stmívá, ubylo a ještě stále ubývá slunečního záření, do větších měst navíc dorazila inverze a sluníčko se už pár týdnů (pokud vůbec) ukazuje velmi sporadicky.
Pokud už jste z toho všeho unavení, otrávení, nenaladění nebo dokonce podráždění, rozladění a depresivní, vždy můžete použít jako první volbu KRIZOVOU ESENCI (RESCUE® REMEDY). Zklidní vás, uvolní napětí, tenze a stres, zharmonizuje rozbouřené emoce, a i když není přímo esencí určenou na únavu, revitalizuje, oživuje a tím, že zharmonizuje emoce, vám ušetří spoustu energie, kterou byste jinak jejich prožíváním vyplýtvali, takže budete mít alespoň po přechodnou (krizovou) dobu dost energie na dokončení všeho potřebného.
V případě zájmu si můžete nechat namíchat esence na míru, třeba viz. popisek níže. Budete-li potřebovat pomoci, jsem zde pro Vás :-)
Více informací k lahvičce na míru zde
Cítíte se unavení, vyčerpaní, nemáte sílu cokoli dělat, jste bez jiskry a elánu, připadáte si jak vymačkaný citron, nejraději byste po návratu z práce zbytek dne prospali a netěší vás už ani oblíbené koníčky, protože na ně jednoduše nemáte energii? Pak vám udělá dobře OLIVA (OLIVE) na velkou fyzickou a psychickou únavu a vyčerpání.
Je vaše únava spíše psychická a pociťujete ji už ráno, jakmile otevřete oči? Máte pocit, že jste unavení, aniž byste vůbec cokoli udělali, jen pomyšlení na jakoukoli činnost vás naprosto vyčerpává? Špatně se vám ráno vstává a děláte si starosti, jak v tomhle stavu únavy zvládnete všechny každodenní povinnosti? Odkládáte často úkoly na „potom“? U nás ničím z toho netrpíme, protože ve své osobní směsi pravidelně používáme esenci HABR OBECNÝ (HORNBEAM) – na mentální únavu, špatné ranní starty a odkládání věcí a můžeme ho všem doporučit.
Jste unavení, vyčerpaní a máte pocit, že se každou chvíli zhroutíte a přesto poháněni svým smyslem pro povinnost pracujete stále dál bez odpočinku, protože …. někdo musí zaplatit hypotéku, slíbili jste šéfovi, že tu prezentaci dokončíte ještě dnes (i kdybyste při tom měli padnout), nebo třeba „jen“ proto, že se to tak má a že je třeba vždy všechnu práci dokončit. Sice podvědomě tušíte, že takhle to dlouhodobě dělat nemůžete, ale smysl pro povinnost vám brání v odpočinku. Než se úplně zhroutíte, dejte si DUB LETNÍ (OAK) – pro všechny, kteří překračují své energetické hranice a nedbají signálů vlastního těla, jehož kontrolka už delší dobu hlásí, že je čas se zastavit, odpočívat a jdou (pracují, sportují, …), dokud je nezastaví tělo a nepadnou vyčerpáním (syndromy vyhoření, chronická únava, ale i dlouhodobé chronické nemoci, které vyžadují klid na lůžku).
Nemůžete se stále srovnat se změnou času a váš biorytmus stávkuje a protestuje? Přidejte si do osobní směsi Bachovek VLAŠSKÝ OŘECH (WALNUT), který pomáhá lépe se vyrovnat s jakoukoli změnou.
Padla na vás deprese bez příčiny? Máte pocit, jako by vás s nastupující inverzí zahalila hustá černá deka špatné nálady? Buď můžete několik dnů, nebo týdnů čekat, že možná odejde sama stejně rychle a nečekaně, jako přišla, nebo si dejte HOŘČICI POLNÍ (MUSTARD), esenci, která se používá u všech depresí bez příčiny, pomůže vám nadzvednout depresivní deku, postupně odešle vaši depresi tam, kam patří a vy budete moci zase volně dýchat.
Přepadly vás s pošmourným počasím výkyvy nálad, chvilku máte chuť jít tančit a bavit se na mejdan mezi přátele a za 10 minut byste nejraději zůstali doma a zalezli pod peřinu nebo se zahrabali 10 metrů pod zem a byly nejradši úplně sami. Máte skvělou náladu a najednou je vám pod psa a chce se vám brečet? Může vám ulevit CHMEREK ROČNÍ (SCLERANTHUS), který se kromě jiného používá na výkyvy nálad všeho druhu.
Jste netrpěliví a už se nemůžete dočkat, až bude zase jaro, dlouhou světlo a dostatek sluníčka? Bachovy esence vám bohužel nepomůžou, aby podzim a zima rychleji uběhly a bylo zase jaro :-).
Esence NETÝKAVKA ŽLÁZONOSNÁ (IMPATIENS), která je na netrpělivost, vám ale pomůže podzim a zimu zvládnout s větší trpělivostí a lépe pochopit, že všechno má svůj vlastní čas a rytmus a respektovat to.
Milí příznivci originální Bachovy květové terapie,
přináším první krátký článek a ráda bych začala úplně od začátku.
Co to tedy vlastně jsou Bachovy květové esence?
Bachovy květové esence tvoří 38 výtažků z různých květů a rostlin. Pomáhá člověku zvládnout nejrůznější záporné emoce, harmonizovat mysl a tím i nastartovat přirozenou obranyschopnost organismu.
Květové esence pomáhají uvolnit zablokovanou životní energii a uvést ji opět do pohybu. Každý nezpracovaný problém, všechny starosti, strachy a bolesti z minulosti, které člověk utrpěl či někomu způsobil, blokují životní energii a oslabují připravenost člověka postavit se na odpor škodlivým zevním vlivům. Květové esence pomáhají lidem k celostnímu pohledu na věc a způsobují , že se pak stávají otevřenějšími, schopnějšími lépe čelit negativním vlivům . Květy nemají za úkol vyzmizíkovat psychické a tělesné symptomy, slouží však jako pomocný prostředek k překonávání toho, co tyto symptomy způsobili.
Dr.Bach byl hluboce přesvědčen, že každý člověk má ve svém životě určení nebo úkol, který se rozhodl splnit. Jestliže nedochází k uskutečnění této vnitřní a vnější úlohy, mohou vznikat psychická nebo tělesná onemocnění, anebo se mohou přihodit jiné, těžké životní situace.Tyto originální květové esence pomáhají člověku znovu uvést do souznění tělo, duši i ducha a jsou mu jedinečným zdrojem pomoci k životu v harmonii se svým Já.
Esence jsou čisté, nejsou škodlivé a nemají vedlejší účinky. Nesprávně zvolena esence není tělem energeticky přijata, a proto nemůže způsobit žádné škody. Tato terapie nepotírá to negativní , co v člověku je, nýbrž podporuje jeho pozitivní potenciál. Vysoké kmitání, vibrace různých divoce rostoucích rostlin , které podle Dr.Bacha podléhají tzv.vyššímu“Uspořádání“ se přenáší také na člověka, který je užívá. Tento změněný harmonický stav tak umožňuje překonání problémů, výzev života a podporuje zdraví.
Zvláštní pozornost mezi Bachovými květovými esencemi si zasluhuje jediná směs (všechny ostatní esence jsou monokomponentní, tj. vyrobené z jedné rostliny, stromu, květu), tzv. Krizová esence (RESCUE® Remedy), která se podle tradiční receptury Dr. Bacha vyrábí z 5 Bachových květů a slouží jako účinná první pomoc při pocitech subjektivní krize, ať už se jedná o stres v zaměstnání nebo doma, lékařská vyšetření, operace, nehody, zkoušky, těžké životní situace jako rozvod, ztráta blízkého člověka, šoky, traumata, závažná onemocnění, ale i zdánlivé „drobnosti“ jako nástup do nového zaměstnání nebo první školní den, které mohou někteří z nás subjektivně vnímat jako velmi zátěžovou a stresující situaci.
Článek Moniky Nyklíčkové o tom, co jsou to Bachovy květové esence a jak mohou ženám pomoci během těhotenství, porodu i v šestinedělí.
-----------------------------------------
S těhotnými, ženami po porodu a ženami, které prožily porodní traumata a komplikace, nebo nemohou otěhotnět, pracuji už sedm let. Během mé praxe se mi opakovaně potvrdilo, že ženy, které užívaly „bachovky“ v těhotenství, mívají minimum porodních a poporodních komplikací. Účinky „bachovek“ ocenilo i mnoho žen v šestinedělí, kterým pomohly toto náročné období snadněji zvládnout. Pomocí „bachovek“ se podařilo zpracovat mnoho porodních a poporodních traumat maminek i dětí. Většina těchto žen má dnes už za sebou další těhotenství a porod, které zvládly bez výraznějších potíží a retraumatizace, cítí se fyzicky i psychicky v pohodě a potvrzují, že se to podařilo hlavně díky „bachovkám“.
Co jsou Bachovy květové esence („bachovky“) - je to soubor 38 květových extraktů, které objevil kolem roku 1930 anglický lékař Dr. Edward Bach.
Jsou vyrobeny z nejedovatých, planě rostoucích rostlin, jsou zcela bezpečné, nevyvolávají závislost, nežádoucí účinky ani alergie a nelze se jimi předávkovat. Bez jakýchkoli kontraindikací se dají kombinovat se všemi ostatními formami léčení (alopatické léky, homeopatie, fytoterapie, tradiční čínská medicína, …). Lze je používat jednotlivě, nebo je míchat (maximálně 7 esencí dohromady). Užívají se vnitřně formou kapek - při akutních stavech se přidává několik kapek do sklenice vody, při chronických stavech se připravuje 30ml užívací lahvička.
Jejich hlavním přínosem je to, že harmonizují naše emoce a tím nás stabilizují, pomáhají také nastartovat samoléčící síly organismu a urychlují uzdravování a rekonvalescenci.
Esence nenahrazují lékařskou péči, ale mohou ji velmi dobře doplnit a podpořit.
V zahraničí má metoda velmi dlouhou tradici, kromě vyškolených terapeutů ji tam často používají porodní asistentky, duly, psychoterapeuti a někteří lékaři, v mnoha zemích se dají „bachovky“ běžně koupit v lékárně a výjimkou není ani konzultace a namíchaní užívací lahvičky přímo od lékárníka.
Hlavní důvody, proč užívat „bachovky“ v těhotenství, při porodu a v šestinedělí:
Šetří energii, která je ve výše uvedených obdobích tolik potřebná
Není žádnou novinkou, že všechny déle trvající emoce spotřebovávají naši energii a vyčerpávají nás – tím, že se těhotná (nebo žena po porodu) méně obává, podceňuje, dělá si starosti, rozčiluje se a stresuje, propadá nejistotě, panice, zoufalství, depresivním stavům (s tím vším mohou „bachovky“ pomoci), tím větší si vytváří energetické rezervy a tím méně pak dochází ke komplikacím z důvodu vyčerpání v těhotenství (riziková těhotenství, potraty, …), při porodu (dlouhý vyčerpávající porod, zastavení porodu, císařský řez, …) a v šestinedělí (poporodní deprese, laktační psychózy).
Výrazně zmírňují stavy strachu, úzkosti a paniky
Mnohokrát jsem ve své praxi slyšela podobné příběhy lišící se pouze drobnými detaily: „Všechno bylo po celou dobu těhotenství z medicínského hlediska naprosto v pořádku, ale nakonec jsem porod nezvládla a musel být proveden císařský řez, začala jsem být ve stresu, dostala jsem strach, že to nedokážu, panika mě úplně pohltila, cítila jsem se strachy naprosto ochromená a bezmocná, byla jsem úplně stažená strachy,….
Strach je emoce, která má kromě jiného vliv na naše svalstvo, když máme strach, celé tělo se stáhne. Porod je především o uvolnění a pokud není žena dostatečně uvolněná, může dojít k různým komplikacím (dlouhý vyčerpávající porod, zastavení porodu, porod císařským řezem, kleštěmi, nebo vakuumextraktorem, …).
Účinná prevence šoků a traumat a také jejich zpětné zpracování
I po porodu, který proběhl bez komplikací, je dobré vzít si alespoň pár kapek Krizové esence, porod je pro tělo i psychiku rodičky velká zátěž a klientky opakovaně potvrzují, že její použití po porodu je rychleji psychicky i fyzicky stabilizovalo a také podstatně urychlilo rekonvalescenci. Důležité je „bachovkami“ ošetřit matku i novorozence po traumatickém porodu. Včasné podání Krizové esence a dalších „bachovek“ také výrazně snižuje riziko pozdějšího vzniku posttraumatické stresové poruchy. Jejich účinky ocení také ženy po potratech. Velmi se osvědčily i u předčasně narozených dětí a jejich rodičů a jsou také vítanou psychickou podporou pro ženy, které nemůžou otěhotnět, ať už přirozenou cestou, nebo pomocí umělého oplodnění.
Jsou zcela bezpečné pro těhotné, kojící ženy i novorozence
Jsou vyrobeny z nejedovatých rostlin, nevyvolávají závislosti ani alergie a mohou je bez obav užívat těhotné (nejsou kontraindikovány ani v 1. trimestru), kojící ženy i novorozenci.
Osobně jsem se do dnešního dne nesetkala ve své praxi s žádnou kontraindikací ani alergickou reakcí a to nejen u těhotných a tyto případy nejsou známy ani ze zahraničí.
Jednoduché užívání i dávkování
Z užívací lahvičky berou jak dospělí tak děti standardně 4x denně 4 kapky, není třeba si hlídat časové rozestupy mezi jednotlivými dávkami, roli nehraje ani to, jestli je berete před jídlem, po jídle nebo mezi jídly, kapou se buď kapátkem přímo do úst nebo do horkého či studeného nápoje (účinek je stejný). Jejich účinnost nesnižuje kofein ani mentol.
Jsou přínosem i pro miminko
Když žena užívá „bachovky“ v těhotenství, jejich účinky se automaticky přenášejí i na plod, u kojících žen je miminko dostává spolu s mateřským mlékem. V praxi se dlouhodobě prokázalo, že miminka těchto žen bývají klidnější, méně pláčou, lépe spí a nebývají u nich problémy s kojením.
„Krizovka“ + top 5 „bachovek“ pro těhotenství, porod a šestinedělí
(v uvedených obdobích může žena teoreticky dostat do směsi jakoukoli z 38 esencí, existuje ale několik esencí, které se používají mnohem častěji, než ostatní)
Krizová esence (Rescue Remedy) – tzv. „Krizovka“, první pomoc a prostředek 1. volby, který si žena může obstarat a použít, kdykoli potřebuje. Seznam indikací pro Krizovou esenci by vydal na několik samostatných článků, v krátkosti alespoň několik z nich (v těhotenství na stres, napětí, různé strachy, paniku, přecitlivělost, výkyvy nálad, nervozitu, nevolnosti, závratě, …; univerzální prostředek k porodu pro rodičku, novorozence i její doprovod; prostředek 1. volby pro matku i miminko při zpracování traumatického porodu, kromě jiného pomáhá tělu rychleji zpracovat „dozvuky“ narkózy nebo epidurálu a vyloučit z těla anestetika; v šestinedělí jako psychická podpora a urychlení stabilizace, pomáhá lépe zvládat stres spojený s novou rolí, včas podaná může zabránit rozvoji poporodní deprese (vždy je ale zároveň nutná konzultace s odborníkem!); řeší problémy s kojením; zklidňuje podrážděná, neklidná a nepřetržitě plačící miminka; přidává se do směsí na zpracování traumatických zážitků po potratech; je výborným prostředkem pro ženy, které nemohou bez zjevných fyzických příčin otěhotnět (přirozeně nebo pomocí umělého oplodnění); během umělého oplodnění poskytuje ženám chybějící psychickou stabilitu a pomáhá tělu lépe zvládat vedlejší účinky léčby.
Oliva (Olive) – na velkou fyzickou únavu a vyčerpání (využití v těhotenství, při porodu i v šestinedělí).
Vlašký ořech (Walnut) – na změny a ochranu před vnějšími vlivy (využití v těhotenství, které je nepřetržitých 9 měsíců změn, také při jakékoli přecitlivělosti - na jídlo, pachy, situace; při porodu jako esence přechodu - může pomoci vyvolat porod po termínu nebo spustit zastavený porod, v šestinedělí pro matku i miminko na snadnější přizpůsobení se nové situaci).
Kejklířka skvrnitá (Mimulus) – na známé strachy, které dokážeme pojmenovat jako např. strach z komplikací, z vyšetření, z porodu, z bolesti, z nástřihu hráze, z císařského řezu, strach jak zvládnu péči o miminko, jestli budu dobrá matka, …(využití v těhotenství, při porodu i v šestinedělí).
Snědek okoličnatý (Star of Bethlehem) – na šoky, traumata a jejich následky, např. odběr plodové vody a další vyšetření, císařský řez, porod kleštěmi nebo vakuumextraktorem, extrémně bolestivý nebo vyčerpávající porod, šokové stavy při porodu a po něm (krvácení, infekce, zástava srdce, embolie, alergická reakce na léky,…), porod je rodičkou subjektivně vnímán jako traumatizující i přesto, že z medicínského hlediska nedošlo k žádným komplikacím, novorozenci, kteří trpěli nedostatkem kyslíku, nedonošené a postižené děti, potraty,…).
Červený kaštan (Red Chestnut) – na strach o druhé, v tomto případě o miminko (využití v těhotenství, při porodu i v šestinedělí).
