Tvých 50%, mých 50%, vzájemná komunikace, ale i porozumění

Vztahy V mé poradně do křesílka nejčastěji usedají ženy. Jsou hlavní 3 témata, které řeším nejčastěji:
- děti
- partnerství
- sebehodnota/sebeláska

Dnes bych se chtěla krátce věnovat tématu partnerství, které vždy souvisí s tématem sebehodnoty.

Klientka přichází a řeší, že se necítí v partnerství léta dobře, že se necítí plnohodnotně. Především se necítí šťastná a chtěla by být, jenže už neví co stím.

Propadá se do beznaděje. S partnerem oba ví, že vztah má vážné trhliny, ale neví co s tím. I když se oba snaží, stále vidí, že to nikam nevede.  Partner je často nedůtklivý a žena začíná o sobě pochybovat. Zpochybňuje svou roli matky, partnerky. Jestli dělá dost, jestli nechce příliš. Ztrácí svou sebehodnotu a snaží se všemožně přizpůsobit. Nevidí už šanci, jak vztah zachránit a tak začne uvažovat o rozvodu.

Při konzultaci docházíme k těmto rozuzlením.

Mé rady:
Vystupte z role oběti a vstupte do roli tvůrce
. Jen vy a nikdo jiný může tohle ovlivnit.
Jen vy můžete ovlivnit do jaké role se postavíte. Čím svůj mozek krmíte, tomu věří.

Do vztahu jste vstupovali dva. Oba tedy máte stejný podíl na úspěchu, či neúspěchu vztahu. Každý máte svých 50%.
Zhodnoťte si vašich 50%. Je vašich 50% plnohodnotných? Dali jste je do vztahu?
Nebo dáváte víc a snažíte se dohnat i partnerových 50%? 
Na vztahu musí vždy pracovat oba dva.
Ve vztazích často jednáme ze strachu z odmítnutí, nebo opuštění příliš opatrně na úkor sebe.

Když přichází problémy, je dobré je řešit. Je dobré vždy říct tomu druhému a definovat přesně co se vám na vztahu líbí a co se vám nelíbí. Také doporučuji mluvit v první osobě, já. Mě se líbí tohle a mě se nelíbí tamto. Pokud v komunikaci začnete a ty děláš to či ono, stavíte se do roli oběti a druhý má potřebu se bránit, protože se na něj ukazuje se vztyčeným prstem, že je špatný.

O vztah je třeba pečovat!
Děti odrostly a konečně máme čas a prostor každý sám na sebe. Začneme se tedy více kariérně či jinak obohacovat. Z vlastní zkušenosti vím, že když člověk neustále kouká na horizont a na to, co by mohlo jednou být. Je cesta do pekel. Mám tím na mysli co bychom chtěli za posun třeba v práci, nějakém osobním růstu, kdy se zaměříme sami na sebe a zapomeneme pečovat o vztah. Zapomene vnímat ty drobnosti, které dělají život životem.

Společné probuzení v posteli s přáním krásného rána, společná snídaně, nebo třeba večerní procházka či večeře. Letmé obejmutí či drobné pohlazení.
Všichni se neustále za něčím "velkým" honíme, co bychom chtěli v životě dokázat, kam se chtěli posunout. Díky tomu "honu" nám uniká to podstatné.
Vrátil se z práce domů a obejmul vás...

Někdy jsou chvíle, kdy se to tak moc pro ty velké věci pokazí, že nám spousta věcí a chvil ve vztahu zevšední a začneme si lézt na nervy. Bereme toho druhého ve vztahu jako naprostou samozřejmost a neděláme nic pro opečovávání vztahu, což je základem.

Vzájemné neporozumění bobtná a pak v obyčejném pohledu vidíme, že ten druhý výčitku, že se zase podíval ošklivě. Přitom to tak není.

Nejdůležitější je komunikace a sdělování si niterních pocitů a to nejen ve chvílích, kdy se snažíme vztah zachránit. Díky komunikaci si vlastně uvědomíme, že nám na tom druhém člověku a na vztahu záleží.

Jednou jsem slyšela velmi dobrou radu od psycholožky: "Když dokáží jeden pro druhého plakat, ještě tam city jsou a to zachránit jde."

Díky vzájemné nekomunikaci ale už neví, že oba se vlastně trápí stejně, ale nikdy si to neřekli. Když si to nikdy neřeknou, ze vztahu odejdou pro nepochopení. Ne proto, že by se nemilovali.

Každý do jednoho děláme v životě chyby, jak spoustu těch drobných, ale i těch obrovských, které zatřesou celým životem od základu. 
Změna bolí, ale bez ní to bolí ještě víc. Proto tyto zkoušky přicházejí.
Ještě jsem za celý svůj život nepotkala nikoho, kdo by se bez bolesti byl schopen poučit.

Pokud je to možné, nalezněte ve svých srdcích vzájemné pochopení pro přešlapy a svá srdce naplňte laskavostí. 

 


Sandra Carić

Jmenuji se Sandra Carić, jsem terapeutka EFT a certifikovaná poradkyně pro Bachovy květové esence. Od roku 2007 sbírám své zkušenosti s Bachovými esencemi, abych dnes od problémů dokázala pomoci i vám.

Můj životní příběh mne dovedl k práci s esencemi, které mi ukázaly jak lze jemným a bezpečným způsobem porozumět tomu, co se mi v životě dělo, ale zejména pochopit sebe sama.  Více o mně naleznete tady >>


 

Vyzkoušejte také

webové stránky od r3d.cz